Jak funguje žurnalistika dnes. Sedmnáct prohlášení.
Deutsche Fassung · English Version · Version française · Versión en español · Versione in italiano · Versão em português · Česká verze · Srpsko-Hrvatski · Türk Versiyon · Ελληνική έκδοση · Русская версия · Versiunea in limba romana · 日本語版 · 한국어 버젼 · ฉบับภาษาไทย | | النسخة العربية 1 · النسخة العربية 2 · فارسی
Internet vytváří jiné publikum, jiné podmínky pro podnikání a jiné kulturní možnosti. Média musí své pracovní postupy přizpůsobit současné technologické realitě, ne ji popírat či s ní bojovat. Je povinností médií tvořit žurnalistiku v co nejlepší podobě založenou na dostupné technologii – to zahrnuje nové žurnalistické produkty i postupy.
Web přetváří dosavadní mediální systém: překonává stávající omezení a oligopol. Publikování a šíření mediálního obsahu již není svázáno s vysokými investicemi. Novináři přišli o možnost rozhodovat, které informace se dostanou k lidem – naštěstí. Zůstává jen kvalita, která odlišuje žurnalistiku od ostatních podob publikování.
Pro většinu obyvatel západního světa se staly služby jako sociální sítě, Wikipedie nebo Youtube běžnou součástí každodenního života. Jsou stejně samozřejmé jako telefon nebo televize. Mediální domy, pokud chtějí přežít, musí porozumět světu, v němž uživatelé žijí, a převzít jejich formy komunikace. K tomu patří i základní funkce sociální interakce: naslouchání a odpovídání, známé také jako dialog.
Otevřená architektura je v pojetí informační technologie základním prvkem internetu pro digitálně komunikující společnost, a proto také pro žurnalistiku. Na tom se nesmí nic změnit ani z důvodů ochrany zvláštních obchodních nebo politických zájmů, které se často skrývají za záminkou veřejného zájmu. Bez ohledu na způsob provedení je omezení přístupu k internetu ohrožením volného toku informací, a tím i našeho základního práva na přístup k informacím.
Mediální domy, výzkumná centra, veřejné instituce a jiné organizace shromáždily a uspořádaly navzdory slabé technologii informace z celého světa. Nyní si každý občan může nastavit vlastní filtr na zprávy, zatímco vyhledavače nabízejí nebývalé množství informací. Jednotlivci se nyní mohou informovat lépe než kdykoli předtím.
Díky internetu může žurnalistika svou úlohu vzdělávat společnost plnit novými způsoby. To znamená, že i prezentování informací je stále se měnící, kontinuální proces; konec neměnnosti tištěných médií je přínosem. Přežití v novém světě informací vyžaduje nové nadšení, nové novinářské nápady a pocit uspokojení z objevování nových možností.
Odkazy jsou vztahy. Známe se navzájem prostřednictvím odkazů. Kdo neodkazuje, vyčleňuje se ze společenského diskurzu. To platí i pro weby tradičních médií.
Vyhledavače a agregátory podporují kvalitní žurnalistiku: v dlouhodobém horizontu zlepšují nalezitelnost výjimečného obsahu, a tím se stávají součástí nového, propojeného publika. Zmínky formou odkazů a citace – především ty, které vznikly bez vynucení nebo uplacení citovanými – nejlépe umožňují vznik opravdové kultury propojeného společenského diskurzu. Odkazy a citace jsou bezpodmínečně hodny ochrany.
Demokracii prospívá sdílení a svoboda informací. Přesun politické diskuze z tradičních médií na internet a rozšíření této diskuze aktivním zapojením veřejnosti je jedním z nových poslání žurnalistiky.
Článek 5 německé ústavy nezakládá právo na ochranu některých povolání nebo technicky tradičních obchodních modelů. Internet stírá technologické hranice mezi amatéry a profesionály. Proto se musí privilegium svobody tisku vztahovat na každého, kdo může přispět k plnění úlohy žurnalistiky. Rozlišení kvality nevede mezi placenou a neplacenou, ale mezi dobrou a špatnou žurnalistikou.
Byly doby, kdy instituce jako církev nadřazovaly moc nad osobní informovanost a varovaly před záplavou neprověřených informací, když byl vynalezen knihtisk. Na druhé straně stáli pamfletisté, encyklopedisté a novináři, kteří dokazovali, že více informací vede k větší svobodě – jak u jednotlivců, tak u společnosti jako celku. V tomto ohledu se dodnes nic nezměnilo.
Na internetu je možné vydělat peníze žurnalistickým obsahem. Máme k tomu již mnoho příkladů. Přesto, protože je internet silně konkurenční, obchodní modely se musejí přizpůsobit struktuře sítě. Nikdo by se neměl pokoušet vyhnout tomuto nezbytnému přizpůsobení ochranářskou politikou. Žurnalistika potřebuje otevřenou soutěž o nejlepší způsob financování na síti, a zároveň odvahu investovat do rozmanitých provedení těchto způsobů.
Autorské právo je klíčovým[*] prvkem uspořádání informací na internetu. Právo tvůrců rozhodovat o povaze a rozsahu šíření jejich obsahu platí i v síti. Zároveň autorské právo nesmí být zneužito jako nástroj pro ochranu překonaných distribučních mechanismů a omezování nových obchodních nebo licenčních modelů. Vlastnictví zavazuje.
[*)] Zrušeno jako stylový poklesek.
Media financovaná reklamou nabízejí obsah výměnou za návštěvnost. Čas čtenářů, diváků nebo posluchačů je drahý. Tento vztah byl vždy jedním ze základních prvků financování žurnalistiky. Je třeba objevit a vyzkoušet další pro žurnalistiku přijatelné způsoby financování.
Internet pozdvihuje žurnalistiku k nové kvalitativní úrovni. Text, zvuk a obraz online už nemusejí být pomíjivé. Zůstávají dostupné, a tím se stávají archivem soudobých dějin. Žurnalistika musí zohlednit vývoj informací, jejich interpretací a errata, tedy přiznat chyby a otevřeně je uvést na pravou míru.
Internet strhává masku zaměnitelné masové produkci. Pouze výjimeční, důvěryhodní a skvělí si zaslouží publikum dlouhodobě. Nároky uživatelů se zvyšují. Žurnalistika musí naplnit a dodržovat své často formulované principy.
Web představuje prostředí společenské směny na vyšší úrovni, než byla masová média 20. století: „Generace Wikipedie“ je s to – ať už jako jednotlivci, nebo jako skupina – zvážit důvěryhodnost zdroje a v případě pochybností vysledovat zprávu k původnímu zdroji, vyhledat jej, posoudit jej a vyhodnotit. Uživatelé nebudou brát vážně novináře, kteří to opomíjejí a nejsou ochotni respektovat tyto dovednosti. A právem. Internet umožňuje přímo komunikovat s lidmi, jimž jsme říkali čtenáři, posluchači nebo diváci, a využívat jejich vědomosti. Poptávka není po těch novinářích, kteří všechno vědí lépe, ale po těch, kteří komunikují a kladou otázky.
Internet, 7. 9. 2009
Z němčiny a angličtiny přeložil Martin Kopta dne 9. září 2009.
License: 2009 CC-BY